Dění posledních dní.

23.03.2013 09:36

Z vrhu B nám tedy zbyl poslední chlapeček. Je to velice krásný kluk - s moc pěknou hlavičkou, ouškama i srstí. Poputuje až do dalekého Kladna za rodinou, která už na něj netrpělivě čeká. Snad dopadne doprava a nikde nic v tomto ohledu neselže. Buffíček jde do nového domova namísto zemřelého brášky Beníka, který zájemcům ihned padl do oka. Beníčka jsme ve středu pohřbili. Byl to jediný jarní den, tak jsme jej využili k zakopání Beníka a k kompletnímu vyčištění všech venkovních kotců.

Céčka se mají zatím dobře. Krásně papkají, pobíhají jak třeštidla a mámě nedají chvíli pokoje :-) Mám radost z Cassidyho, který přes svůj akční start báječně prospívá. Nelíbí se mi ouško jejich maminy Ulriky - bílý povlak, nejspíš zas plíseň... Matleme, matleme, věnuji se i prevenci, já nevím, proč se to pořád u někoho i přes opatření vyklube :-( Ale žádná katastrofa, holt jsme opět nasadili Imaverol, mimina mažu na makulkách též, ačkoli (ťukťuk) zatím nic nemají. Prevencí se nic nezkazí :-) Dneska chci mímata z céčka nafotit a podle času (snad zíta) vytvořit jejich alba. Holčička z céčka zcela jistě zůstane, Cassidy vypdá zatím na celobéžáka, tak bych byla ráda, kdyby šel někam do chovu, ale on nám ještě klidně může vyrašit nějaký bílý chlup, takže zatím nejásám. Taky znova omrknu Adélku z prvního vrhu, jestli nám béžová zůstala béžová (minule jsem zaregistrovala droboučký světlejší flíček nad nosíkem), pokud se nám vybarvuje ještě do něčeho, pak bych uvažovala o ponechání si Cassidyho.

Cury a Yuky zas nabírají váhově zpátky - minulý víkend jsme byli pryč a měl je na starost bratr. Krmil je svědomitě, ale stejně váhově klesli. Nejpíš to v jejich případě dělá stres - jakmile byli ve svém prostředí s navyklým režimem krmení, opět šli nahoru. Tak už nevím, co dělat, aby nám mohutněli :-) Zvlášť Yukonek je opravdu veliký plašánek - ta rychnovská výstava pro něj bude očistec.

K výstavě - marodí mi děti, doufám, že se vykurýrují a budeme moct dorazit.

No, a nejnovější přírustek - Brutík - si už pomalu zvyká, statečně se nechá dlachnit od dětí (Týnka drží, Nelinka do něj rve mrkvičku nebo jinou dobrůtku), je to prostě brouček :-) Zatím ani nepíská, je tiše jak pěna. A tak to nějak s morčátky šlape, snad nás čekají jen spokojené dny :-)

Jo - a ještě Abigail a její březost, nebřezost. Cca před dvěma týdny jsem konstatovala, že bude březí, ale je to takové malinkaté, tak uvidíme,co z toho bude. Jestli mám jen bludy nebo tam mimča opravdu jsou,případně jich bude možná míň (jedno, dvě). Po těch našich obrzavalitých panděrech je Abinka stále šlank :-)